Kroniky

Kroniky

Jedním z mých obrovských poslání je psaní obecní kroniky, k čemuž mě poprvé přivedl hradešínský kronikář a jeden z mých předchůdců Oldřich Hrdlička. Právě on mi koncem roku 2002 učinil nabídku v Více »

Český rozhlas

Český rozhlas

Spolupráce Jana Psoty s redakcí Českého rozhlasu Region vznikla v roce 2017. U mlýna v Úvalech vznikl první díl povídání pro oblíbený pořad Česko – země neznámá redaktorky Markéty Vejvodové. Je to Více »

Výstavy

Výstavy

Přehled historických výstav, vernisáží a besed, které Jan Psota od roku 2004 realizoval z pozice kustoda či organizátora v rámci kulturních a společenských akcí v regionu. Výstavy jsou chápány jako podpůrný nebo vedlejší Více »

Kulturní akce

Kulturní akce

Pořádám besedy, provázím po kulturních památkách, nebo koordinuji slavnosti a výročí obcí v regionu. V případě dotazů na koordinaci/organizaci kulturní akce nebo objednávky vystoupení Jana Psoty ve vaší obci mě prosím kontaktujte. Více »

Pamětní desky a památníky

Pamětní desky a památníky

Mezi regionálně i lokálně zajímavé počiny patří odhalování pamětních desek, osazování zbrusu nových památek do krajiny nebo doplňování jmen pozapomenutých bojovníků světových válek. Měl jsem možnost několikrát se aktivně zapojit a takové Více »

Naučné stezky

Naučné stezky

S tvorbou informačních panelů a naučných stezek na Českobrodsku jsem se setkal poprvé u příležitosti oslav Hradešína roku 2005, kdy jsem pro obec sponzorsky vytvořil prvních 6 panelů. V dalších letech jsem začal Více »

Spolky

Spolky

Spolková činnost patří rovněž mezi jednu z mých aktivit pro veřejnost. Poprvé jsem se k této dobrovolnické činnosti dostal na podzim roku 2004, kdy se Hradešín připravoval na výrobu obecních symbolů. Díky Více »

 

Barokní panská cihelna

Ahoj třebohostičtí, mám na vás dotaz a kdo ví, třeba někdo někdy někde četl nebo slyšel z vyprávění, proto pokládám takový nevšední dotaz. Během přípravných prací jednoho z nových projektů se mi podařilo objevit v archivních pramenech z 1. poloviny 18. století na „cihelnu pod Střebohousticí“ nebo „cihelna v Střebohostici“ a dokonce i jména svobodných cihlářů, kteří pracovali v panských službách vévodkyně Savojské. Dotaz je prostý, neslyšeli jste, nebo nemáte ponětí, kde v Třebohosticích stávala barokní panská cihelna??? Bohužel jsem v době (1714-1723), kdy neexistovala popisná čísla a cihelna zřejmě zanikla ještě před jejich udělením vojskem. Topografie domů Třebohostic ani Škvorce bohužel není zpracovaná (o částečnou topografii městyse se pokusil p. Počta v 70. letech 20. století – což mi nepomůže, protože půjde o panský objekt), v tom případě bych si musel udělat celou vesnici podle purkrechtních knih a zpětně zjišťovat, který panský domek mi vylučovací metodou zbyl. Nevíte někdo o té cihelně? Obrátím se asi zřejmě také na geologa, aby se mi pokusil sdělit, kde na katastru Třebohostic bývaly nebo jsou dosud sedimenty cihlářské směsi – tzv. žlutky – suroviny pro výrobu cihel. Ve Škvorci tehdy patrně už také fungovala za MTS cihelna, kde se vyráběly základní produkty (cihly, topinky).
Ahoj třebohostičtí, mám na vás dotaz a kdo ví, třeba někdo někdy někde četl nebo slyšel z vyprávění, proto pokládám takový nevšední dotaz.

Během přípravných prací jednoho z nových projektů se mi podařilo objevit v archivních pramenech z 1. poloviny 18. století na „cihelnu pod Střebohousticí“ nebo „cihelna v Střebohostici“ a dokonce i jména svobodných cihlářů, kteří pracovali v panských službách vévodkyně Savojské.

Dotaz je prostý, neslyšeli jste, nebo nemáte ponětí, kde v Třebohosticích stávala barokní panská cihelna??? Bohužel jsem v době (1714-1723), kdy neexistovala popisná čísla a cihelna zřejmě zanikla ještě před jejich udělením vojskem. Topografie domů Třebohostic ani Škvorce bohužel není zpracovaná (o částečnou topografii městyse se pokusil p. Počta v 70. letech 20. století – což mi nepomůže, protože půjde o panský objekt), v tom případě bych si musel udělat celou vesnici podle purkrechtních knih a zpětně zjišťovat, který panský domek mi vylučovací metodou zbyl. Nevíte někdo o té cihelně?

Obrátím se asi zřejmě také na geologa, aby se mi pokusil sdělit, kde na katastru Třebohostic bývaly nebo jsou dosud sedimenty cihlářské směsi – tzv. žlutky – suroviny pro výrobu cihel.

Ve Škvorci tehdy patrně už také fungovala za MTS cihelna, kde se vyráběly základní produkty (cihly, topinky).