Kroniky

Kroniky

Jedním z mých obrovských poslání je psaní obecní kroniky, k čemuž mě poprvé přivedl hradešínský kronikář a jeden z mých předchůdců Oldřich Hrdlička. Právě on mi koncem roku 2002 učinil nabídku v Více »

Český rozhlas

Český rozhlas

Spolupráce Jana Psoty s redakcí Českého rozhlasu Region vznikla v roce 2017. U mlýna v Úvalech vznikl první díl povídání pro oblíbený pořad Česko – země neznámá redaktorky Markéty Vejvodové. Je to Více »

Výstavy

Výstavy

Přehled historických výstav, vernisáží a besed, které Jan Psota od roku 2004 realizoval z pozice kustoda či organizátora v rámci kulturních a společenských akcí v regionu. Výstavy jsou chápány jako podpůrný nebo vedlejší Více »

Kulturní akce

Kulturní akce

Pořádám besedy, provázím po kulturních památkách, nebo koordinuji slavnosti a výročí obcí v regionu. V případě dotazů na koordinaci/organizaci kulturní akce nebo objednávky vystoupení Jana Psoty ve vaší obci mě prosím kontaktujte. Více »

Pamětní desky a památníky

Pamětní desky a památníky

Mezi regionálně i lokálně zajímavé počiny patří odhalování pamětních desek, osazování zbrusu nových památek do krajiny nebo doplňování jmen pozapomenutých bojovníků světových válek. Měl jsem možnost několikrát se aktivně zapojit a takové Více »

Naučné stezky

Naučné stezky

S tvorbou informačních panelů a naučných stezek na Českobrodsku jsem se setkal poprvé u příležitosti oslav Hradešína roku 2005, kdy jsem pro obec sponzorsky vytvořil prvních 6 panelů. V dalších letech jsem začal Více »

Spolky

Spolky

Spolková činnost patří rovněž mezi jednu z mých aktivit pro veřejnost. Poprvé jsem se k této dobrovolnické činnosti dostal na podzim roku 2004, kdy se Hradešín připravoval na výrobu obecních symbolů. Díky Více »

 

Category Archives: zajímavosti

Kostel sv. Martina v Rostoklatech (2020)

PSOTA, Jan. Kostel sv. Martina v Rostoklatech. Úvaly. Obec Rostoklaty, 2020. ISBN 978-80-270-8367-1.

MÍSTNÍ JMÉNA NA ČESKOBRODSKU – 05. DOUBRAVČICE

Název obce v okrese Kolín býval ještě ve 20. století spojován s osobou polské kněžny Doubravky Přemyslovny (+977) českého původu, dcery českého knížete Boleslava I. Přestože by nás toto spojení těšilo,

Nová kniha pro Rostoklaty (2020)

Vážení a milí čtenáři, dovoluji si vám představit obálku zbrusu nové knihy s názvem Kostel sv. Martina v Rostoklatech, kterou hodlá vydat Obec Rostoklaty 8. listopadu 2020. EDIT: Pozor změna – kniha vyjde začátkem prosince 2020!

Náš Region Sever

V roce 2020 byla zahájena spolupráce s redaktorkou Andreou Cerqueirovou na populárně naučném seriálu Po stopách našich obcí, který se bude zabývat výkladem místních názvů, nejstaršími písemnými zmínkami, zajímavostmi obcí a komunálními symboly.

PSOTA, Jan. Po stopách našich obcí [01]. Běchovice – Behowici – Walhendorf. Náš region Sever 19. 5. listopadu 2020.
PSOTA, Jan. Po stopách našich obcí [02]. Bašť – Bazcsi – Basst Paruo. Náš region Sever 20. 5. prosince 2020.

MÍSTNÍ JMÉNA NA ČESKOBRODSKU – 04. MASOJEDY

Název obce v okrese Kolín může na první pohled připomínat souvislost s otráveným masem které mohl nějaký nepřítel políčit na dávné osadníky této vsi. Není tomu tak. Jde o složeninu podstatného jména „maso“ a staroslovanského slovesa „jiesti = jíst“.

MÍSTNÍ JMÉNA NA ČESKOBRODSKU – 03. HRADEŠÍN

Název obce v okresu Kolín je od 18. století vysvětlován jako prostá složenina slov Hrad Ešín, označující mytologický knížecí hrad.

MÍSTNÍ JMÉNA NA ČESKOBRODSKU – 02. ŠKVOREC


Název městyse v okresu Praha-východ (městysem od 1497) je ženského rodu (ta Škvorec), ale používá se většinou v rodu mužském (ten Škvorec) a tak je i vnímán.

Kulturní podzim 2020 s Honzou Psotou

Vážení a milí přátelé, zde si vám dovoluji nabídnout několik chystaných kulturních akcí na letošní podzim, a to za obce, spolky ale i organizované ve vlastní režii. Letos se spolu nesetkáme na tradiční akci Svatováclavské slavnosti, kterou jsem zakládal, ale určitě se můžeme setkat jinde.

MÍSTNÍ JMÉNA NA ČESKOBRODSKU – 01. ÚVALY

Název města v okresu Praha-východ (městem od 1969) a městečka (městečkem poprvé 1426) ukazuje na přírodní podmínky a původní založení vesnice v údolí přírodně vymletého úvalu.

Černokostelecký urbář 1564

Nejsem rozhodně první, kdo si jím měl tu čest listovat a pročítat a věřím, že nejsem ani zdaleka posledním. Tento černokostelecký urbář z roku 1564 drželo ve sbírkách dokonce Národní muzeum v Praze. Dodnes je tato dochovaná a místy červotočem prolezlá rukopisná kniha jedním z renesančních pokladů, které nám jako dědictví po panské rodině Smiřických ze Smiřic zůstaly na odiv, potěchu oka i pečlivé studium naší minulosti. Takový urbář se vedl i na zámku ve Škvorci, odkud roku 1558 jeho zakladatel Jaroslav Smiřický ze Smiřic odešel do Kostelce nad Černými lesy, z něhož utvořil centrum středočeských držav. Je to krásné počtení a perfektní látka ke zpracovávání.