Název města v okresu Praha-východ (městem od 1969) a městečka (městečkem poprvé 1426) ukazuje na přírodní podmínky a původní založení vesnice v údolí přírodně vymletého úvalu.

Hostín, původně Hostyně se poprvé připomíná roku 1426 tvarem HOSTYNIE (Hostyny 1448, Hosteni 1511) a šlo o samostatný hodpodářský dvůr na němž byla vystavěna tvrz rodinou Olbramoviců ze Škvorce a kde se usadila v polovině 15. století rodina Hostyňských ze Stežova. Název pochází s největší pravděpodobností od osobního jména Hostja = Hosťa, což mohl být zakladatel dvora nebo stavitel. Název postupně přešel z Hostyně na dnešní Hostín fonetickou proměnou.

Hodov měl podobný původ názvu. Poprvé se připomíná roku 1346 jako HODAWA, které se později hned ustálilo na Hodov, ale s jistotou odkazuje na ženské jméno Hodava, což mohla být zakladatelka nebo nejstarší držitelka osamoceného hospodářského dvora a tvrze. Roku 1473 byl Hodov připojen k Hostyni. V novověku se ke dvoru přidružil mlýn, myslivna a pila. Z archivních pramenů známe například zkomoleninu Hladow (1720).

Zaniklá středověká vesnice Lhota či Lhotka stávala v místech dnešní retranslační věže v Klánovickém lese. První písemná zmínka pochází z roku 1352 s tvarem LHOTA, kdy byla tato kostelní ves natolik chudá, že nedokázala z tamní fary odeslat papežský desátek. Vesnice zanikla po roce 1412. Lhota označuje osvobození vsi založené na lesní půdě, za což byli osadníci do jisté „lhůty“ osvobozeni od poplatků.