Kroniky

Kroniky

Jedním z mých obrovských poslání je psaní obecní kroniky, k čemuž mě poprvé přivedl hradešínský kronikář a jeden z mých předchůdců Oldřich Hrdlička. Právě on mi koncem roku 2002 učinil nabídku v Více »

Český rozhlas

Český rozhlas

Spolupráce Jana Psoty s redakcí Českého rozhlasu Region vznikla v roce 2017. U mlýna v Úvalech vznikl první díl povídání pro oblíbený pořad Česko – země neznámá redaktorky Markéty Vejvodové. Je to Více »

Výstavy

Výstavy

Přehled historických výstav, vernisáží a besed, které Jan Psota od roku 2004 realizoval z pozice kustoda či organizátora v rámci kulturních a společenských akcí v regionu. Výstavy jsou chápány jako podpůrný nebo vedlejší Více »

Kulturní akce

Kulturní akce

Pořádám besedy, provázím po kulturních památkách, nebo koordinuji slavnosti a výročí obcí v regionu. V případě dotazů na koordinaci/organizaci kulturní akce nebo objednávky vystoupení Jana Psoty ve vaší obci mě prosím kontaktujte. Více »

Pamětní desky a památníky

Pamětní desky a památníky

Mezi regionálně i lokálně zajímavé počiny patří odhalování pamětních desek, osazování zbrusu nových památek do krajiny nebo doplňování jmen pozapomenutých bojovníků světových válek. Měl jsem možnost několikrát se aktivně zapojit a takové Více »

Naučné stezky

Naučné stezky

S tvorbou informačních panelů a naučných stezek na Českobrodsku jsem se setkal poprvé u příležitosti oslav Hradešína roku 2005, kdy jsem pro obec sponzorsky vytvořil prvních 6 panelů. V dalších letech jsem začal Více »

Spolky

Spolky

Spolková činnost patří rovněž mezi jednu z mých aktivit pro veřejnost. Poprvé jsem se k této dobrovolnické činnosti dostal na podzim roku 2004, kdy se Hradešín připravoval na výrobu obecních symbolů. Díky Více »

 

Černokostelecký urbář 1564

Nejsem rozhodně první, kdo si jím měl tu čest listovat a pročítat a věřím, že nejsem ani zdaleka posledním. Tento černokostelecký urbář z roku 1564 drželo ve sbírkách dokonce Národní muzeum v Praze. Dodnes je tato dochovaná a místy červotočem prolezlá rukopisná kniha jedním z renesančních pokladů, které nám jako dědictví po panské rodině Smiřických ze Smiřic zůstaly na odiv, potěchu oka i pečlivé studium naší minulosti. Takový urbář se vedl i na zámku ve Škvorci, odkud roku 1558 jeho zakladatel Jaroslav Smiřický ze Smiřic odešel do Kostelce nad Černými lesy, z něhož utvořil centrum středočeských držav. Je to krásné počtení a perfektní látka ke zpracovávání.

Namísto hádanky bych se s vámi chtěl podělit o drobnou ukázku mé práce. Asi už mnozí víte, že píšu knihy – knihy o historii obcí a regionu. Dlouhý čas jsem působil na Českobrodsku a nyní pozvolna „prostupuji“ knížecími lesy i na Černokostelecko. Protože jsem se častokrát přesvědčil o tom, že je historie malých obcí nedokonalá, často zkreslená, nebo špatně a neúmyslně pochopená, vydal jsem se ve své práci klikatější a delší cestou k cíli.

Co to znamená? I přesto, že nejsem studovaným historikem, pokud to jde, pro sestavování historie obcí se snažím využívat co nejvíc primární prameny, středověké pergamenové listiny a novověké aktové materiály velkostatků. Historii se věnuji každý den a proto se u mě můžete setkat třeba s tím, jak rozkládám nějaký chybný letopočet  Během let se mi tak podařilo „narazit“ na spoustu chyb a drobných mikroobjevů, které způsobily nejen změnu výkladu, ale i napravení lokálních dějin. V některých obcích jsem dokázal přepsat dějiny a dokonce posunout nejstarší písemné zmínky.

No a teď ta ukázka. Zimní období u mě znamená jako u medvědů zimní spánek. Tvůrčí volno, kdy nedělám kulturu, nedělám spolkovou činnost ani nenatáčím pro rozhlas. Píšu minimálně, ale za to jezdím po různých archivech a muzeích, abych nakutal materiál pro své nové publikace.

Pro jednu obec si teď dohledávám písemné prameny a archiválie, abych pochopil její dějiny a mohl zpracovat a pokusit se nastavit novou historii (to co se o obci píše na internetu je hrůza). Protože daná obec leží nedaleko Kostelce, procházím velkostatkové fondy panství v Oblastním archivu na Chodově, kde se uchovávají urbáře černokosteleckého panství z let 1564 a 1677. Já si ke studiu objednal k prolistování a fotografování ten starší, který nechal založit dobré paměti Jaroslav Smiřický ze Smiřic, který panství koupil roku 1558 od císaře Ferdinanda.

Urbář je soupis peněžitých, naturálních a robotních povinnostech poddaných z našich obcí, které se zapisovaly v českých groších, denárech a haléřích českých. V urbáři najdeme povinnosti řemeslníků, lesy a jejich hájemství, kostelní patronáty, rybníky a jejich násady, rychty a krčmy a mnoho dalšího. K čemu mi urbář poslouží? Díky němu se mohu pokusit sestavit obrázek vesnice a část informací mi poslouží k sestavení topografie nejstarších domů v dané obci.

Tady máte ukázku titulního listu a listu s kaligraficky vyvedeným názvem vesnice, kterou budu letos zpracovávat. Kdo si název dokáže přečíst?