Černokostelecký urbář 1564
Nejsem rozhodně první, kdo si jím měl tu čest listovat a pročítat a věřím, že nejsem ani zdaleka posledním. Tento černokostelecký urbář z roku 1564 drželo ve sbírkách dokonce Národní muzeum v Praze. Dodnes je tato dochovaná a místy červotočem prolezlá rukopisná kniha jedním z renesančních pokladů, které nám jako dědictví po panské rodině Smiřických ze Smiřic zůstaly na odiv, potěchu oka i pečlivé studium naší minulosti. Takový urbář se vedl i na zámku ve Škvorci, odkud roku 1558 jeho zakladatel Jaroslav Smiřický ze Smiřic odešel do Kostelce nad Černými lesy, z něhož utvořil centrum středočeských držav. Je to krásné počtení a perfektní látka ke zpracovávání.
Namísto hádanky bych se s vámi chtěl podělit o drobnou ukázku mé práce. Asi už mnozí víte, že píšu knihy – knihy o historii obcí a regionu. Dlouhý čas jsem působil na Českobrodsku a nyní pozvolna „prostupuji“ knížecími lesy i na Černokostelecko. Protože jsem se častokrát přesvědčil o tom, že je historie malých obcí nedokonalá, často zkreslená, nebo špatně a neúmyslně pochopená, vydal jsem se ve své práci klikatější a delší cestou k cíli.
Co to znamená? I přesto, že nejsem studovaným historikem, pokud to jde, pro sestavování historie obcí se snažím využívat co nejvíc primární prameny, středověké pergamenové listiny a novověké aktové materiály velkostatků. Historii se věnuji každý den a proto se u mě můžete setkat třeba s tím, jak rozkládám nějaký chybný letopočet Během let se mi tak podařilo „narazit“ na spoustu chyb a drobných mikroobjevů, které způsobily nejen změnu výkladu, ale i napravení lokálních dějin. V některých obcích jsem dokázal přepsat dějiny a dokonce posunout nejstarší písemné zmínky.
No a teď ta ukázka. Zimní období u mě znamená jako u medvědů zimní spánek. Tvůrčí volno, kdy nedělám kulturu, nedělám spolkovou činnost ani nenatáčím pro rozhlas. Píšu minimálně, ale za to jezdím po různých archivech a muzeích, abych nakutal materiál pro své nové publikace.
Pro jednu obec si teď dohledávám písemné prameny a archiválie, abych pochopil její dějiny a mohl zpracovat a pokusit se nastavit novou historii (to co se o obci píše na internetu je hrůza). Protože daná obec leží nedaleko Kostelce, procházím velkostatkové fondy panství v Oblastním archivu na Chodově, kde se uchovávají urbáře černokosteleckého panství z let 1564 a 1677. Já si ke studiu objednal k prolistování a fotografování ten starší, který nechal založit dobré paměti Jaroslav Smiřický ze Smiřic, který panství koupil roku 1558 od císaře Ferdinanda.
Urbář je soupis peněžitých, naturálních a robotních povinnostech poddaných z našich obcí, které se zapisovaly v českých groších, denárech a haléřích českých. V urbáři najdeme povinnosti řemeslníků, lesy a jejich hájemství, kostelní patronáty, rybníky a jejich násady, rychty a krčmy a mnoho dalšího. K čemu mi urbář poslouží? Díky němu se mohu pokusit sestavit obrázek vesnice a část informací mi poslouží k sestavení topografie nejstarších domů v dané obci.
Tady máte ukázku titulního listu a listu s kaligraficky vyvedeným názvem vesnice, kterou budu letos zpracovávat. Kdo si název dokáže přečíst?