Název obce v okrese Kolín býval ještě ve 20. století spojován s osobou polské kněžny Doubravky Přemyslovny (+977) českého původu, dcery českého knížete Boleslava I. Přestože by nás toto spojení těšilo,

její vztah s našimi Doubravčicemi nelze prokázat. Název zněl původně Dúbravčice, je ženského rodu jednotného čísla – ta Doubravčice a ve skutečnosti odráží prostředí vzniku původní osady, založené ve 13. století neznámým lokátorem na na ploše „doubravy“, resp. „malé dubiny“, což byl mladý dubový les, který bylo nutné pro založení nové vesnice vykácet. Dřevo mladých dubů nejspíše posloužilo pro stavbu prvních dřevěných obydlí v místech dnešní kapličky sv. Jiří. Všimněme si podobného místního jména jihozápadně od Doubravčic, které popisuje také druhovou skladbu lesa – je to obec Doubek. Východně od dnešní Doubravčice leží v lese pozůstatky středověké vesnice, kterou místní do roku 1896 pokládali za starší fázi vývoje vlastní vesnice, a proto ji mylně nazývali Stará Doubravčice, přestože šlo o vesnici Dolánky. Tvar názvu se od středověku výrazně neměnil, pouze prošel diftongizací samohlásky „ú“ v „ou“. Zde máte pro srovnání několik zajímavějších tvarů, zachycených prameny: DUBRAUCICZ (1331), Dobrowicze (1454), Daubrawicze (1658), Daubrawcžyce (1667), Dobrawcžitz (1720), Dobrawitz (1764), Daubrawčice (1851) a od roku 1921 Doubravčice.

Pokud se zaměříme na nejstarší písemnou zmínku o obci, ve Státním oblastním archivu v Třeboni se dochovala pergamenová listina českého a polského krále Jana Lucemburského vydaná 25. srpna 1331 v Tuhošti (dnešní Domažlice), opatřená velkou jezdeckou pečetí zavěšenou na červenozelené šňůře. V listině král znovu potvrdil leníkovi Hrozkovi z Hoholic za vykonané služby v léno vesnici Dúbravčice, které držel a získal již dříve od nebožky královny Elišky Přemyslovny, pro níž oddaně sloužil jako její spížník (zásobovač potravin). Hrozek užíval na štítu figuru jelena o neznámých tinkturách (známe pouze z pečeti) a vesnici musel získat někdy v rozmezí 1. září 1310 (královský sňatek Jana a Elišky) a 28. září 1330 (smrt Elišky). Doubravčice později patřily masojedským leníkům, kteří vesnici 16. června 1360 prodali Dětřichovi z Portic jako nadační vesnici nově zakládaného kláštera v Klášterní Skalici, kterou obratem císař Karel IV. vyjmul z lenního závazku vůči královské koruně a ustanovil ji dědičným majetkem. (pokračování příště)